Druhá návštěva křenické hospody

Zatímco při březnovém oťukávání pohostinského zařízení v Křenici jsme k posezení na zahrádce kuráž nenašli (však bylo venku pěkně frišno), včerejší letní podvečer k tomu naopak přímo vybízel. I zasedli jsme na ni, tentokráte již ve čtyřech, tedy v plné síle. Ukázalo se, že těsné sousedství s vozovkou, byť vymezené plotem, přináší stolům i lavicím restaurační zahrádky nemilý nános prachu či popílku či jakéhoto čerta - snahu obsluhy s tím bojovat jsme však nezaznamenali. Tlačenka dobrá, pepřenky a zavináče celkem bez komplikací, pivo obstálo. Věčná škoda, že zahrádka silničním lomozem a prachem tolik trpí.